Co se tyce minut. Zalezi podle vyslovnosti. Pismena, co se normalne zdvojuji nebo konci na "n" maji pun a co ne tak fun. Zdvojuji se treba k, p, sh, t...tohle nepotrebujete az zase pro minuty vedet, ale treba to pomuze i v budoucnu. Treba pro pravidla nigorizace (viz priklad s hiki). Obcas kdyz slozite slovo ze dvou znaku a ten prvni konci na tsu tak se zacatecni pismeno druheho znaku dvoji... (tekken). Ale jinak...treba dalsi priklad je treba s "hiki". Chapu, ze to neni uplne stejne..ale co se zdvojovani tyce tak ano.

ippiki, nihiki, sanbiki, yonhiki, gohiki, roppiki, nanahiki, happiki, kyuuhiki, juppiki etc.
ippun, nifun, sanpun, yonpun, gofun, roppun, nanafun, happun, kyuufun, juppun etc

EDIT: ja jsem vlastne za vas udelala pulku ukolu, co...-_- dobre to jsem nemela v planu.

K domacimu ukolu - vygooglil jsem
一分　（いっぷん） one minute
二分　（に　ふん） two minutes ....
三分　（さん　ぷん）
四分　（よん　ぷん）
五分　（ご　ふん）
六分　（ろっぷん）
七分　（なな　ふん）
八分　（はち　ふん）
九分　（きゅう　ふん）
十分　（じゅっぷん or じっぷん*）
* notice this can be pronounced as じっ instead of じゅっ. This is to make it clearer and is often used in broadcasting. You may also encounter this with hon and hiki. For now, you can just say, じゅっ...


Predevsim si vsimnete, jak se pise 10 minut.. - juppun.
je tam zapotrebi pouzit male 'tsu', jehoz funkci je zdvojit nasledujici hlasku (coz pokud si pamatuji Harumi nezminovala) - samotne tsu se nevyslovuje

i hodiny sem nasel:
１：００（１時）　いちじ　　　　　　７：００（７時）　しちじ

２：００（２時）　にじ　　　　　　　８：００（８時）　はちじ

３：００（３時）　さんじ　　　　　　９：００（９時）　くじ　

４：００（４時）　よじ　　　　　　１０：００（１０時）じゅうじ

５：００（５時）　ごじ　　　　　　１１：００（１１時）じゅういちじ

６：００（６時）　ろくじ　　　　　１２：００（１２時）じゅうにじ

(ale radsi nez opisovat si to zkuste sami )

...

...

3. lekce japonštiny

Takže dnes není žádný scan, pouze slovíčka, z kterých jsme psali diktát + nějaká další...

akai - červený (akai)
aoi - modrý (aoi)
ai - láska (ai)
ookii - velký (ókí)
chiisai - malý (čísai)
kao - tvář (kao)
kiku - slyšet nebo chryzanténa - napsáno hiraganou - chryzanténa; napsáno kanji - slyšet... (kiku)
kaku - psát (kaku)
koke - mech (koke)
sushi - sushi (suši)
osake - saké (osake)
kuse - zlozvyk (kuse)
uta - píseň (uta)
utau - zpívat (zpívat)
tatsu - stát (na nohou) (tacu)
aite - partner (při nějaké činnosti) (aite)
au - sejít se nebo shodovat se (au)
kikai - stroj nebo příležitost (kikai)
soto - venku, vně (soto)
uchi - dům; +no -moje - používáno jako protiklad k soto...např. uchi - Japonsko; soto - všechno okolo.... (uči)
ue - nahoře (ue)
shita - dole (šta)
kaze - vítr (kadze)
kamikaze - božský vítr (kamikadze)
doko - kde (doko)
tabako - cigareta (tabako)
gaikoku - cizina (gaikoku)
gaikokujin - cizinec (gaikokudžin)
gaijin - cizák - hanlivější výraz (gaidžin)
gakusei - student (gaksé)
jiko - dopravní nehoda (džiko)
gogo - odpoledne (gogo)
tsugi - další (cugi)
okane - peníze (okane)
ashita - zítra (ašta)
kuruma - auto (kuruma)
hito - člověk (chto)

AMERIKA - Amerika (amerika)
AMERIKAjin - Američan (amerikadžin)
FURANSU - Francie (furansu)
FURANSUjin - Francouz (furansudžin)
ORANDO - Holandsko (orando)
ORANDOjin - Holanďan (orandodžin)
CHUUGOKU - Čína (čúgoku)
CHUUGOKUjin - Číňan (čúgokudžin)
SUROBAKIYA - Slovensko (surobakija)
SUROBAKIYAjin - Slovák (surobakijadžin)

IV. Lekce

Pro začátek kontrolování domácích úkolů a opakování čísel.
Opakovali jsme hodiny ... nebo spíše vysvětlili jsme si hodiny a papír je tady www.molik.go.cz/jap/43.jpg
Přišel Binarek :wink:


Datum
1. (cuitači) tsuitachi
2. (fucka) futsuka
3. (mika) mikka
4. (joka) yokka
5. (icka) itsuka
6. (muika) muika
7. (nanoka) nanoka
8. (jóka) youka
9. (kokonoka) kokonoka
10. (tóka) tooka

11 (džuičiniči) juuichi nichi
12 (džuniniči) juuni nichi
13 (džusannniči) juusan nichi
19 (džukuniči) juugo nichi
24 (nidžujoka) nijuu yoka

... kdo zjistí jaký je v tom systém dejte vedět :cry:


Slovíčka
voda - mizu (mizu)
čaj - (oča) ocha
džus - jyusu (džusu) JUUSU
banán - banana (banana) BANANA
pivo - (bíru) BIIRU
televize - (terebi) TEREBI
anime - anime (kupodivu anime)

tokidoki - občas (tokidoki)
joku - často (joku) yoku
zenzen - vůbec (zenzen)
mainiči - každý den (mainiči)
han - půl (han)
niči - den (niči) nichi


Sloveso mít
Motteimasu. Otázka motteimasuka, zápor nemám je motteimasen.
Nani wo motteimasuka? - Co máš?
Watashi wa xxx wo motteimasu. - Mám xxx
Watashi mo xxx wo motteimasu. - Má také xxx

Sloveso pít
Nomimasu. Otázka je nomimasuka, zápor nepiju je nomimasen.

Sloveso dívat se
Mimasu, otázka je mimasuka, zápor nedívám je mimasen.
Zenzen mimasen - nedívám se vůbec.


Domací úkol
Kromě toho, že to všechno máme do příště umět (a jak jsme se dozveděli začínáme katakanu) máme doplnit věty v hiraganě sem
www.molik.go.cz/jap/41.jpg
Druhá stránka je tady www.molik.go.cz/jap/44.jpg

Pak jsme si sami dobrovolně vzali tenhle papír na tréning psaní www.molik.go.cz/jap/42.jpg
Druhá strana, která se vyplňovat nemá bude příště sloužit pro Bingo www.molik.go.cz/jap/45.jpg

Mno, to by bylo asi tak všechno, večer doplnim výslovnost nebo psaní, tam kde to chybí. Teď už musim mizet.

ad posledni lekce. Vedle tve vyslovnosti je napsano, co to teda vlastne je.
Jinak system to ma. Vsechny (ne vsechny...ale dost) numerativy (pocitani, lidi, dnu, zvirat, vsech moznych objektu) se sklada z cinske cislovky + numerativ.

Tsuitachi a futsuka jsou nepravidelne...protoze jedna je "hito" a dva je "futa". Dale je to "mi" "yo" "itsu" "mu"(mui) "nana (nano)" "you"(ya) "kokono" "tou".
Jinak co se tyce te ctyrky...tak u toho jsou obvykle vyjimky a je to proto, aby jim to nepripominalo smrt a proto se dost casto setkate s mirne scestnyma ctyrkama a sedmickama.

to je asi vse z meho ne moc "formalniho" vykladu.

Taaakze... Nejdriv, co se mi nezda: ^_^
Datum - nemelo by byt 3. mikka a 4. yokka? (jestli jsem si vsiml spravne, tak je tam to male tsu)
U 11. a vys je to, jak jsem pochopil, vzdycky cislo + "nichi", krome 14 (juuyokka) a 24 (nijuuyokka)...
"Casto" by asi melo byt "yoku"...
Mozna by se mohlo rict, ze to "han" jsme pouzivali v urcovani hodin misto "tricet minut" (tedy sanjuppun)...

Jinak hodina byla moc fajn!... Priste uz to zaplatim (ted jsem na to zapomel ^.^;; )... Tesim se na Bingo! ^_^ A konecne mam co delat ve vlaku potom, co mi dojde baterka v notebooku! (i kdyz se na me nekteri lidi v kupecku divne divali, kdyz jsem delal domaci ukoly) ^_^

S'Tsung: Jeste jsem si vsiml jedne veci: nana x nano(ka)... Znamena to, ze sedmicka je svym zpusobem taky nepravidelna?... Protoze mi to prijde stejne rozdilne jako futa x futsu(ka)...

Ja tam u 3. a 4. dne male tsu mam a wakan si mysli to same.

Spis bych mel pripominky k 10. dni - zde mam napsano tooka a ne touka (とおか - opet overeno wakanem)
a kdyz uz sem u toho.. ma to vubec vyznam?.. jedna se prakticky jen o vyslovnost - ma cenu rozlisovat oo a ou?

V tomhle pripade je to moje chyba a roli to hraje. v ofic. prepisu je to jedno ale v mem pripade ne, protoze ja pisu obvykle u tam kde je a tam kde je o pisu o (tooi).

Středa - 4. lekce

opět slovíčka z diktátu + scany, které jsme dělali

Čísla
Fráze


Slovíčka

momo - broskev [momo]
niku - maso [niku]
hakama - kalhoty [hakama]
okaasan - matka [okásan]
otoosan - otec [otósan]
obaasan - babička [obásan]
ojiisan - dědeček [odžísan]
obasan - teta [obasan]
ojisan - strýc [odžisan]
oneesan - starší sestra [onésan]
oniisan - starší bratr [onísan]
musuko - syn [musuko]
musume - dcera [musume]
itoko - bratranec/sestřenice [itoko]
fude - štětec [fude]
enpitsu - tužka [enpicu]
shinbun - noviny [šinbun]
keitai - mobil [keitai]
denwa - telefon [denua]
bangou - číslo [bangó]
denwa bangou - telefonní číslo [denuabangó]
kagi - klíče [kagi]
osaifu - peněženka [osaifu]
okane - peníze [okane]
mado - okno [mado]
kuruma - auto [kuruma]
kaban - taška [kaban]
ginkou - banka [ginkó]
shigoto - práce [šigoto]
mori - les [mori]
asa - ráno [asa]
gozen - dopoledne [godzen]
gogo - odpoledne [gogo]
yuugata - navečer [jůgata
yoru - večer, noc [joru]]
ongaku - hudba [ongaku]
eiga - film [eiga]
tenrankai - výstava [tenrankai]
suru - dělat [suru]
wakaru - rozumět, chápat [uakaru]
wakarimasu - rozumím [uakarimas]
wakarimashita - rozuměl(a) jsem [uakarimašta]
wakarimasen - nerozumím [uakarimasen]
wakarimasendeshita - nerozuměla(a) jsem [uakarimasendešta]
kore wo kudasai - Prosím, tohle...Dejte mi toto [koreokudasai]

V. Lekce

Začátek byl opět věnovaný razítkům za úkoly, opakování hiragany, čísel a datumů.
Pak následovalo bingo, a myslím že je na čase sem dát taky nějaká slovíčka. Asi to nebudu třídit a dám sem i to co už Seqoy psala ... Dám sem všechno to co mám v sešitě nebo po papírech co dostáváme.
Fráze máte na nascanovaném papíře s hodinami ...

akai - červená (akai)
au - potkat (au)
e - obraz (e)
aoi - modrá (aoi)
saka - svah (saka)
aki - podzim (aki)
shikaku - náměstí (šikaku)
sake - saké (sake)
isu - židle (isu)
sekai - svět (sekai)
kisoku - regulace (kisoku)
kakitori - cvičení (kakitori)

ashita - zítra (ašita)
kuchi - ústa (kuči)
kisetsu - roční období (kisetsu)
chikatetsu - metro (čikatetsu)
ototoi - předevčírem (ototoi)
natsu - léto (natsu)
kuni - stát (země) (kuni)
okane - peníze (okane)
hata - vlajka (hata)
fune - loď (fune)
kost - bone (bone)

Rodinu už máme v III. lekci
Zeleninu už máme v III. lekci

mizu - voda (mizu)
ochya - čaj (oča) ocha
(džusu) - džus JUUSU
(bíru) - pivo BIIRU

gaikokudzin - cizinec (gaikokudžin) gaikokujin
ginkou - banka (ginkó)
migi - vpravo (migi)
hidari - vlevo (hidari)
odori - tanec (odori)
kodomo - dítě (kodomo)
yubi - prst (jubi) yubi
kazan - sopka (kazan)
gozen - dopoledne (gozen)
gogo - odpoledne (gogo)
hebi - had (hebi)
kazoku - rodina (kazoku)
kokoro - srdce (kokoro)

no-to - poznámkový sešit (nóto) NOOTO
kasetotepu - kazeta (do kazaťáku) (kasetotep) KASETOTEEPU
terebi - televize (terebi) TEREBI
pen - pero (pen)
hon - kniha (hon)
isu - židle (isu)
kaban - aktovka (kaban)
enpitsu - tužka (empitsu)
karenda - kalendář (karenda) KARENDAA
nekutai - kravata (nekutai)
kohi - káva (kohi) KOOHII
suripa - bačkory (suripa)
shinbun - noviny (šinbun)
tori - pták (tori) tori
zubon - kalhoty (zubon)
se-ta- - svetr (séta) SEETAA
ki - strom (ki)

nandemo - cokoliv (nandemo)
mainichi - každý den (mainiči)
tokidoki - občas (tokidoki)
yoku - často (joku) yoku
zenzen - vůbec (zenzen)
amari - moc ne (amari)

u zenzen a amari se pouziva zapor

Máme jedno nové sloveso jomimasu - číst.
Zápor je tedy jomimasen a otázka jomimasuka.
mainichi shinbun wo jomimasuka ? - Čteš každý den noviny ?

Domací úkol nascanuju a dám za chvíli a doufám, že tu není moc chyb ...

EDIT: ok sorry...ale kdyz tu nekdo pise y a mysli tim ceske j a pak nekdo pise j a mysli tim j...je to zmatek...protoze j = dz. a prosim zkuste psat katakanu kapitalkama nebo v jine barve nebo neco.

Středa - 5. lekce

Čtení
A druhá strana


jisho - slovník (džišo)
NOOTO - sešíit (nóto)
PEN - pero (pen)
chigau - lišit se (čigau)
chigaimasu - ne (čigaimas) (taky..spatne...zalezi co kdo rika..)
SUKI - lyžování (suki)
yonashi - (evropská) hruška (jonaši)
~ tsute nan desu ka ? - Co znamená ~ ? (~ te nan des ka)
TEREBI - televize (terebi)
shuto - hlavní město (šuto)
tsukue - stůl (cukue)
gakusei - student (gaksé)
isu - židle (isu)
denki - světlo (ve smyslu elektrického osvětlení) (denki)
tokei - hodinky (tokei, toké)
RAJIO - rádio (radžijo)
kutsu - boty (kucu)

Použití kore, sore a are
kore - věc blíž "mluvčímu"
sore - věc blíž "tázanému"
are - věc vzdálená oběma


Použití partikule mo
Nahrazujeme tím partikuli wa - znamená to i, také

Kore wa hon desu. - Toto je kniha.
Kore mo hon desu ka ? - Je i toto kniha ?

Použití partikule no
"Přivlastňovací" partikule
Kore wa nihongo no NOOTO desu. - Toto je sešit japonštiny
Watashi wa nihongo no gakusei desu. - Jsem student japonštiny.

VI. Lekce

Začátek nevim co bylo, přišla sem o 15 minut později. Někdo snad doplní.
Nicméně kontrola úkolů to asi nebyla, protože ten jsme si pěkne ústne nahlas přeříkali všichni samostatně ve stoje


Minulý čas
Probírali jsme minulý čas sloves - shita, deshita, přitom i se zrovna moc nečte ...

desu - deshita (dešta)
dewa arimasen - dewa arimasen deshita (deva arimasen dešta)
nomimasu - nomimashita (nomimašta)
nomimasen - nomimasen deshita (nomimasen dešta)
mimasu - mimashita (mimašta)
mimasen - mimasen deshita (mimasen dešta)
... apod.

Kinou nani wo tabemashitaka? - Co si včera jedl ?
(Kinó nani vo tabemaštaka)


Nové sloveso Jít = Ikimasu (ikimas)
zápor ikimasen a minulé časy tedy ikimashita a ikimasen deshita.

sloveso má dvě předložky
e (he, ale čte se e) - jít někam (jit smerem nekam..obvykle)
ni - jít do (predpokladano ze tam i dojdes...s -e nemusis na misto dojit...je to urceni smeru)


Kochira wa Moriku san ... (kočira va Moriku san)
= Zde / tohle to / to je Molík... (timhle smerem by bylo asi presnejsi...tady = koko)
mysleno pri rozhovoru o té osobě nebo při představování nebo prostě při ukazování na tu osobu ...
( Tam je asi sochira, nevim jestli rikala )


Dny v týdnu

Getsuyoubi - Pondělí (gecujóbi)
Kayoubi - Úterý (kajóbi)
Suiyoubi - Středa (suijóbi)
Mokuyoubi - Čtvrtek (mokujóbi)
Kinyoubi - Pátek (kinjóbi)
Doyoubi - Sobota (dojóbi)
Nichiyoubi - Neděle (ničijóbi)
Shuumatsu - víkend (šuumatsu)

Nan youbi desuka? (nan jóbi deska) = Co je dnes za den ?


Měsíce

Ichigatsu = leden (ičigatsu)
nigatsu = únor (nigatsu)
sangatsu = březen (sangatsu)
shigatsu = duben (šigatsu)
gogatsu = květen (gogatsu)
rokugatsu = červen (rokugatsu)
shichigatsu = červenec (šičigatsu)
hachigatsu = srpen (hačigatsu)
kugatsu = září (kugatsu)
juugatsu = říjen (džugatsu)
juuichigatsu = listopad (džuičigatsu)
juunigatsu = prosinec (džunigatsu)


Tak nový papír pro dny v týdnu, měsíce a datum je tady http://www.molik.go.cz/jap/61.jpg
Povídání o rodině, co kdo má rád, co má, co je, kolik mu je tady http://www.molik.go.cz/jap/62.jpg
... a domácí úkol k tomu je druhá strana http://www.molik.go.cz/jap/63.jpg

Tohle máme, ale ještě jsme nezačali http://www.molik.go.cz/jap/64.jpg

たのしむ