Pred par mesici jsem napsal: |
Ja zatim doma nemam pad, takze jedina prilezitost, kdy se moje nohy setkaji s DDR, jsou cony, nebo obcasne navstevy u kamarada pres ulici. Co se tyce klavesnicoveho DDR, venuji se mu dosti nahodne, par songu ve chvili, kdy me prepadne nahla chut (nekdy si dava nacas i par tydnu). |
Pad uz budu mit doma mesic, tak nadesel cas bilancovani. Na mem pristupu k domacimu hrani se pranic nezmenilo; za cele vanocni prazdniny jsem na padu stal 2x (slovy dvakrat), prekonal par songu, ktere porad ne a ne daz a zasunul ten zeleny instrument zpet pod postel. Proste mam pocit, ze v tech vzacnych chvilich, kdy jsem doma, se vzdy najde nejaka aktivita, ktera si zada prioritu na poradniku v casovem fondu (ktery ma ve dny neprazdninove velmi omezene zasoby). A mozna az na obcasne vikendove ranni protahnuti, je pro me DDR stale predevsim kolektivni zalezitosti...