stribro napsal:

Yzergin: poklona, ze to vydrzis...

no ja musim jako pomocnik vydrzet 2 lekce za sebou s pul hodinovou pauzou, to ale neni nic proti nasemu soustredeni se zavodnim tancovani, kdy jsme jeli od deviti do sesti a pauza temer zadna...a takhle to bylo 3 dny po sobe

Tak jsme nakonec zjistili, ze nikdo mit jehlovky nemusi, dokonce ani zeny ne:)

taneční? to je co...to neznám

Taneční jsou dobrá sranda...i když mám dojem, že tam někde jsme začali hromadně chodit do hospod ,)

almad:az tam ?vy becka

Fiiiha, ja byl v hospode asi dvakrat v zivote a podle me jsem o nic neprisel

Cloud napsal:

Fiiiha, ja byl v hospode asi dvakrat v zivote a podle me jsem o nic neprisel

muzu ti rict zes opravdu neprisel o nic...auu me boli hlava

hospoda,toť chrám piva plebsu

Ertai: bud ta tvoje veta nedava smysl nebo mi uz angina zatemnuje mozek tak jako tak prosim o vysvetleni

plebs=prostý lid

luza, proste takovej ten lowend

ale my z high society tam taky obcas zavitame

vy lamy, ja vim co je plebs ale jde o to, ze z ty vety neni poznat jestli to je teda chram PIVA nebo PLEBSU a proste prudit budu, jako jElita naroda z gymplu to proste chci vedet

Pokud nechcete cist sahodlouhe romany, preskocte dolu k zaverecnemu hodnoceni...

Takze... svoji prvni hodinu tanecnich mam za sebou. Nebylo to zdaleka tak hrozne, jak jsem predpokladal, ale moji nejoblibenejsi zabavou se to pravdepodobne nestane.
Z domova jsem, jak je mym, do nejzazsich hlubin meho ja koreny zapustivsim, zvykem, vyrazil s krizkem po funuse a se smrti v ocich, jelikoz jsem dle vlastniho mineni vyrazil lehce pozdeji. Duvodem tohoto zpozdeni byl odpocinek po dopoledni trihodinove davce kendou, ktery se diky dokumentu o ceskych podvodnicich vysilanemu na CT2, lehce protahl. Nastesti jsem ale na misto M (vestibul metra, kde jsem se mel setkat se spoluzaky, postizenymi podobne tanecnim osudem) dosprintoval (spolecenske boty opravdu nejsou exemplar nejlepsi bezecke obuvi) jeste nejakou dobu pred casem C a na kamarady ve zbrani jsem jeste chvili poseckal. Kdyz jsme se vsichni sesli, zasmali jsme se na cele kolo tomu, ze vypadame jako parta tucnaku uprchnuvsi ze zoo (musel to byt pohled pro bohy... osm kluku v kvadrech, stojicich v krouzku, a rehtajici se jeden druhemu na cele kolo), a vyrazili smer ocistec... tedy tanecni sal. Tady jsem zazil dalsi zajimavou chvilku, kdyz mi bylo sdeleno, ze je potreba pri prichodu predlozit potvrzeni o zaplaceni kurzu, ktere jsem prirozene nemel (asi bych mel zacit cist to, co povazuji jen za zbytecne byrokraticke nonsense). Nastesti uz ale byl personal vycepovany a rychle me nalezl ve svych analech podle jmena, stejne jako podobne liknaveho spoluzaka, ktery stal v rade hned za mnou. Samotna hodina (a pul) probehla celkem normalne, az na to, ze upjata atmosfera byla cas od casu osvezovana spoluzakovymi hlaskami, ktery s chuti rozvijel teorie o sexualni orientaci tanecniho mistra (to, ze s sebou jako pomocnici privedl i svoji manzelku, kamaradovo hloubani nikterak nenarusovalo) a jeho pohunku. Dalsim nemilym (i kdyz nakonec i milym) prekvapenim byla pritomnost nekolika spoluzacek, ktere splnily sve hrozby, a prisly stat se svedky naseho utrpeni. Zajimavou zkusenosti pro me byla i orientace na male tanecni krucky, jelikoz do mne jeste ten den rano japonsti mistri mece vtloukali (nekdy i doslova) poucky, ze kroky se maji delat co nejdelsi.

Zaverecne zhodnoceni: Az na to, ze jsem prisel o odpoledni cviceni a prednasku mistra Ozawy Hiroshiho o "Vyznamu cviceni (keiko) kendou v Japonske kulture", hodnotim tuto aktivitu sedym prumerem.

Vyborne. Stribro opet nezklamal. R-E-S-T-E-C-P

Kdyby vás zajímal můj názor: Je mi dvacet a stále zastávám názor, že taneční by pro mě byli zbytečnější než 4 roky strávené na průmyslové škole elektrotechnické v domění, že se dozvím něco o počítačích. Nejsem příliš společenský typ, imho hodit někoho do vody s úmyslem naučit ho plavat, není ten nejlepší způsob. Ze společenského oblečení a zmíněné upjatosti mám osypky (věřte že koncertů a podobných už jsem absolvoval více než by bylo zdrávo). Co se týče tance, v podobě v jaké je v takovýchto pochybných institucích vyučován, ten by mě v konečném výsledku umožnil pouze takovéto upjaté prostory navštěvovat, což není věc o kterou bych zrovna stál. K tomu mnoho známých tvrdí, že v době kdy dostali první příležitost získané znalosti vyzkoušet už stejně nic neuměli.
Je možné, že se pletu a že mi taková věc skutečně k něčemu v budoucnu bude. Ale o tanci se říká, že nikdy není pozdě začít a tak až taková záminka přijde nebráním se představě, že bych přecijen do tanečních šel. Zatím na tom neshledávám nic užitečného.